Červená hora - Vřesová studánka

Vřesová   studánka

Vřesová studánka - pověst.
                                            Žil byl tady u nás, v našich lesích, v našich horách, starý myslivecký mládenec. Svůj rajon měl rád, své lesy, zvěř a všelijakou havěť, co na svých pochůzkách potkával, vodu, co stékala z hor, déšť, co skrápěl zelené vršky stromů, i bouřky a sníh, fujavice a mlhy. Prostě ten náš kraj tady, drsný a kouzelný zároveň.
                                            Sloužil v panských lesích a sloužil dobře, už si ani nevzpomínal, kdy do služby nastoupil, ale neměnil by, nikdy by neměnil. Byl rád za svůj osud, za svůj život, za plno lásky okolo, co denně potkával.
                                            A tak, jak to chodí, jak člověk stárne, tak i jemu se začínaly projevovat jeho různé lidské neduhy. Prostě začal špatně vidět. Tím věkem, tím stářím, tím časem, jak okolo nás rychle běží...
                                             Jedné noci, jak stoupal k vrcholkům hor, najednou, jako větrný poryv, jako sen, jako náznak něčeho lepšího...přeběhne před jeho znaveným zrakem krásný, leč starý, jelen.
                                             Myslivec měl za úkol redukovat lesní zvěř,  tak vytáhl zbraň, zacílil a střela neminula. Jelen klesl. Co to? Z posledních sil se jelen zvedá a táhne se vzhůru k hřebenům hor.
                                             Tam v mechu a kapradí lehá do rašeliniště, prameniště horského potoka. Jeho hnědé oči s prosbou hledí k myslivci a doufají, že střela znovu nezasáhne. Myslivec, co má rád život, stojí a hledí do očí zvířete.
                                             Stojí a hledí.
                                             Jeho zrak je stářím slabý a naděje na zlepšení není.  A tu vidí, jak se jelen z rašeliniště zvedá, oklepává zbytky bahna a z vesela odskakuje v dál.
                                             Jelen je vyléčen, a co člověk? Dobrý člověk?
                                             Myslivec se sklání k prameništi horského potoka a smáčí svoje staré, hodně unavené oči v křišťálové vodě.
                                              Život jelenovi voda vrátila, jelen vidění myslivci a Vřesová studánka nám všem dává naději na krásu, život a zdraví.
                                           











                            
Share on Google Plus

About Marie Kanak

Jmenuji se Marie Kaňáková, pocházím z Olomoucka, miluji fotografování, hory, přírodu, ráda cestuji a ze svých cest se s Vámi ráda podělím o své zážitky v podobě krátkých textů a mých fotografií.