Zima přichází do hor


Z i m a   p ř i ch á z í   d o   h o r


Jednou z rána, v té naší kotlině pod horama, mlha se válí po stráni nad domem, kapičkám námrazy na stéblech trávy se nechce roztát, sluníčko si s nechutí přetahuje peřinu přes svoji zlatavou hlavu a já se rozhoduji, že tu svoji podzimní pochmurnou náladu někde zahodím a posbírám energii a chuť do dalších všedních dnů vysoko v horách, kde už paní Zima přebírá svoji vládu nad světem. 


Z Ostružné vede cestička mezi stromy, trochu pocukrovanými bílým sněhovým popraškem, zavátá spadaným listím a protkaná potůčky křišťálových vod ze zdejších léčivých horských pramenů.


Jak se dostaneme na modrou turistickou značku a nad rozcestník, kde se připomíná staré vojenské opevnění, otevře se nádherný výhled na masiv Kralického Sněžníku a hřeben vesniček nad Hanušovicemi, Habartice a filmem zpopularizované Vikantice.


O trochu výš nás překvapí krása Rychlebských hor, které se nám rozprostřou přímo před očima.


Smrk, Klín a Lví hora, sjezdovky pod Klínem u cesty z Ramzové do Petříkova. Člověk už je celý natěšený, jak vytáhne běžky a vydá se na borůvkové knedlíky na Paprsek a, samozřejmě, se cestou nezapomene zastavit v legendárním Mázhausu.


Projdeme zatáčkou s rozcestníkem Nad Dobrou vodou a už nás vítá zlatavý kamzík, pod lanovkou na Čerňavě, bystře sledující krajinu, co mu je svěřena pod dohled a do péče.


Cesta pokračuje kamenitým úvozem, vymletým korytem potoka, svahem Mračné až ke Koňské vyhlídce.


Mezi vykácenými stromy se otevírají výhledy na svahy Keprníku, Vozky a daleko vzadu Černé stráně.


A všude voda. Kamení, vlhký sníh a voda, na otevřených místech, v lese, kam sluníčko nedosáhne svými paprsky, led. Člověk si vybírá, stoupnout do bahniska nebo to vzít přes ledovku? Ani jedno není nejlepší řešení.


Cesta před námi se lehce rozšíří, spíš jenom náznak rozšíření, zleva ze svahu Mračné ji zasypávají balvany a vpravo se objevuje Koňská vyhlídka. Kdysi dávno, když na Šerák nevedla lanovka, vozily zásoby pro chatu Jiřího na Šeráku zrovna tudy, povozy tažené koňmi a toto bylo jediné místo po cestě, kde mohla unavená zvířata trochu spočinout a nabrat síly na závěrečný výstup k chatě.


Konečně mlhou probleskávají paprsky sluníčka a hned se jde veseleji, ani mokrý sníh nevadí, hlavně, že člověk vidí vrcholek Keprníku jasně ozářený sluncem a zvoucí ke krásným výhledům


Cesta se zklidňuje, už je to jen zvlněná pohodová vrcholová pěšinka zvoucí nás k návštěvě chaty Jiřího na Šeráku. Vpravo dole podél cesty je vidět do údolí Bělé, na Rejvízskou plošinu, Biskupskou kupu, na Pásmo Orlíka a...


...na město Jeseník, jeho lázně, vrcholek Zlatého Chlumu a polské roviny.


A už ji tady máme. Zvonička s chatou, chata se zvoničkou...






Prudkým sestupem okolo meteostanice se dostáváme na cestu k Obřím skalám.


A stále z kopce a stále dolů. Obří skály, rozeklaný skalní masív, ukončují hlavní hřeben Jeseníků nad sedlem Ramzová, naproti přes údolí to už jsou Rychleby.


Sluníčko nám vyčarovalo blankytně modrou oblohu a dovolilo nahlédnout k Jeseníku a daleko do Polska.


A nálada je spravená, elán se vrací a chuť a síla do dalších všedních dnů jakbysmet.



Poslední nepříjemný úsek korytem potoka, přes balvany pokryté silnou krustou ledu, se dostaneme na horskou silničku a po té pohodlně sejdeme na Ramzovou.


A doma nás už čeká horká sprcha, červené svařené vínečko a v klidu si prohlížet fotky z dnešního výletu.



Share on Google Plus

About Marie Kanak

Jmenuji se Marie Kaňáková, pocházím z Olomoucka, miluji fotografování, hory, přírodu, ráda cestuji a ze svých cest se s Vámi ráda podělím o své zážitky v podobě krátkých textů a mých fotografií.